Církevní památky, kříže, kaple:

Kostel sv. Jana Křtitele

     Tzv. "filiální" či "horní", jednolodní stavba s předsazenou hranolovou věží, užším polygonálním kněžištěm a pravoúhlými přístavbami bočních tribun a sakristie je pozdně gotická stavba z roku 1634 (budován 1631 – 1634). Hranolová věž (rozestavěna roku 1717 a zvýšena roku 1780) je kryta cibulovou bání s lucernou, sedlová střecha nese sanktusník. Nad portálem ve třech patrech věže je po jednom okénku a kruhovém ciferníku hodin ve čtvrtém patře. Loď odděluje lomený vítězný oblouk. Pod tribunami jsou kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova a Neposkvrněného Srdce Mariina. Podvěží je klenuto valenou klenbou se styčnými hřebínkovými lunetami. Nad varhanní kruchtou je zbytek původní valené klenby s hřebínkovými výsečemi. Boční tribuny jsou z roku 1769. Zásahy z roku 1891 měly regotizační charakter, z této doby pochází pseudogotický mobiliář a část interiérové výbavy. Pozdějšími stavebními zásahy doznala stavba značných změn.

     Tento kostel měl před I. sv. válkou celkem 4 zvony, z nichž největší „sv. Jan Křtitel“, jenž vážil 20 centů, tónu D1 a dolní průměr měl 1282 mm, byl na něm obraz ukřižovaného Spasitele, Matky Boží s nápisem: „Tento zvon jest ulit ke cti a chvále Boží bl. P. Marie a sv. Jana Křtitele m. Frankstati. Za dvojctihodného kněze Tomáše Pavla Rychvaldského, purkmistra Tomáše Bartoše, Rychtáře Jiříka Michny, starších Ondřeje Parmy, Pavla Weisa, Jiříka Dobrozemského, Jana Hilšera, písařa Jana Szalai l. P. 1667, za kostelníků Jana Smetany a Jiříka Chalupy“. Tento zvon pukl v roce 1915. Týkala se ho rekvizice v roce 1917.

     Druhý zvon byl poledník, zvaný medián, jenž byl ulit na zahrádkách v Horní ulici, byl těžký 325 kg tónu A1, dolní průměr 842 mm a nápis: „Po nešťastném ohni, přišlém na městečko Frankštát in Anno 1661, ulit jest tento zvon za dvojctihodného kněze Tomáše Pavla Rychvaldského, faráře Frankštátského ke cti Pánu Bohu Mel. Chod. P. Marii a sv. Martinu biskupu Božímu. Za purkmistra Tomáše Bartoše, star. Ondřeje Parmy, Jiříka Dobrozemského, Rychtáře Jiříka Michny J. K. H. Od. Jana Smotany 1665“.

     Třetí zvon „Marie“ vážil jeden cent (60 kg) měl nápis: „Fusa Franstadii in honorem Dei A. B. V. Mariae in coelos assumptae Anno 1667“, což je v překladu: „Litý ve Frenštátě ke cti Boží a blah. P. Marie na nebe vzaté roku 1667“. Ozdoben byl obrazem ukřižovaného Spasitele a blah. Panny Marie. V roce 1895 pukl a byl přelit 180 kg těžký zvon tonu h1 s dolním průměrem 685 mm, jenž měl nápis: „Ulít nákladem kostelního fondu sv. Jana Křtitele a zasvěcen P. Marii za P. Ignáce Bečáka, faráře, Dra. Edv. Parmy a Edv. Hegráta, P. Černocha, Alfréda Parmy a Frant. Polacha 1896“.

     Čtvrtý zvon byl těžký 80 liber a měl nápis: „Leyty jest ten zwon nákladem pana Šimšalíka ten čas purkmistra a majstra zvonáře, ke cti a chvále svatému Matěji a Petru. Roku 1665“. Tento zvon pukl a byl přetaven v roce 1858 a zasvěcen sv. Václavu. Místně byl pojmenován „placek“.  Měl váhu 75 kg a tón fis 1, dolní průměr měl 520 mm. Nápis byl v němčině: „Bürgermmeister A. Fiala, Gemeinderath: Wal. Kostelník, Ant. Parma, Jos. Koniakovský, Jos. Janda Stadtarzt und Kirchenverwalter. Gegossen vom Adalbert Hiller in Brünn 1858“. V českém překladu: „Starosta Ant. Fiala. Městští radní: Val. Kostelník, Ant. Parma, Jos. Koniakovský, Jos. Janda městský lékař a kostelní hospodář. Ulil Vojtěch Hiller v Brně 1858“. 

      Nad kostelem na střeše v sanktusové věžičce byl pátý zvoneček těžký 10 liber ulitý v roce 1735. Měl obraz sv. Jana Nepomuckého bez nápisu. V roce 1920 jej nahradil 13 kg těžký zvon, který daroval pan Obšívač.

     Roku 1849 byl kostel rozšířen o boční předsíně s oratořemi. Z konce 19. století pochází pseudogotický mobiliář a část interiérové výzdoby. Původní areál kostela sestával z ohradní zdi starého hřbitova se 14 kapličkami křížové cesty, Getsemanské zahrady (bývalá kostnice), z které byl později vytvořen sklad pro požární sbor a barokním křížem z roku 1753, který zde byl přemístěn blíže od komunikace v Horní ulici, která se rozšiřovala.  Kapličky byly vyzdobenmy místním sochařem Janem Kneblem. Hřbitov byl používán v letech 1630 – 1852. Lípy vysazeny roku 1862. Dne 5. října 1917 byly odebrány rekviziční komisí tři zvony a ponechán pouze nejmenší sv. Václav.

     V roce 1927 při velké slavnosti a desetileté odmlce byly osazeny nové zvony. První byl opět Jan Křtitel, vážící 1343 kg tónu Es1, dolní průměr měl 1356 mm s obrazem sv. j. Křtitele a nápisem: „Ke cti a chvále Boží věnoval Jan Polach, továrník s chotí Albínou, dcerou Boženou“. Druhý byl Sv. Maria, vážící 834 kg, tónu G, dolní průměr měl 1104 mm s obrazem P. Marie a nápisem: „Vojna vzala, láska dala za úřadování faráře P. Tomáše Kopeckého, kaplanů P. Filipa Eliáše, P. Frant. Mastila a za starostů Jana Kaděrky ve Frenštátě p. R. a Josefa Bače v Trojanovicích“. Třetí byl Sv. Václav, vážící 450 kg, tónu B, dolní průměr měl 900 mm s obrazem sv. Václava a nápisem: „Sv. Václave ochraňuj náš národ a naši farnost“. Čtvrtý byl Sv. Florián, vážící 300 kg, tónu C2, dolní průměr měl 812 mm s obrazem sv. Floriána a nápisem: „Pán Bůh zaplať všem dárcům“. Zvony měly celkem váhu 2927 kg, jejichž cena byla 80 584 Kč a vyrobila je prostřednictvím firmy Unitas Olomouc firma Oktav Winter, zvonařství a továrna na kovové zboží v Broumově nad C.

     Ve stejný rok byly na věž namontovány hodiny od firmy Karel Adamec z Čáslavi za 16 000 Kč. Ohradní zeď a křížová cesta byly demolovány v roce 1975 i přes protesty místních obyvatel. Některé malby se zachovaly.

Kostel sv. Martina

     Barokní, tzv. „farní“ či „dolní“, jednolodní stavba s představěnou hranolovou věží s hladkou fasádou, k němuž na severní straně přiléhá patrová hmota sakristie a oratoře i se dvěma polygonálními kaplemi sv. Barbory a sv. Jana Nepomuckého z roku 1740. Věž má v posledním zvonicovém patře prolomené vysoké okna na všech stranách a kulatým ciferníkem hodin, cibulovou báň, na hřebeni sedlové střechy je sanktusník. Hlavní vstup do kostela je situován na jižní straně věže. Kostel, vybaven rokokovým mobiliářem, byl postaven na místě staršího dřevěného kostela, který byl zničen po požáru města v roce 1661 a dokončen 1680. Interiér je osvětlen třemi nízkými půlkruhovými okny v presbytáři a dvěma stejnými okny v bočních kaplích, z 18. století pochází také část dřevěných dveří se zachovanými zámky a kováním. Hlavní dvoukřídlé, zčásti prosklené dveře, se secezujícím dekorem byly pořízeny na začátku 20. století, podobně jako kostelní lavice. Loď je zaklenuta valeně se dvěma páry styčných lunet. Loď i oratoř nad křížově klenutou sakristií jsou plochostropé. K výbavě patří rokokový mobiliář i monstrance z roku 1631. Původní kostel zde už snad stával již ve 14. století, ale chybí důkazy. Leč hned po dokončení den před vysvěcením byl kostel vydrancován a vypálen. Poté se jako farní kostel používal filiální, zasvěcený sv. Janu Křtiteli. Roku 1740 byly k opravené stavbě přistavěny boční kaple. Součástí každého kostela byly zvony, jež zde měly jména Martin (18 centů), Václav, Urban, Fabian a Marie. Tyto zvony světil biskup Stanislav Pavlovský roku 1585. Dne 16. října 1916 si vzala rekviziční komise zvon sv. Martin, který byl puklý jako protiváhu tří zvonů, které chtěla komise odebrat. Dne 5. října 1917 vojenská rekviziční komise odebrala na farní věži zvony sv. Martina (288 kg) a P. Marii (66 kg), takže zbyl pouze zvonek Sanktus a umíráček. Do roku 1824 zde byl i hřbitov, který byl zrušen. Zajímavostí je obraz „Valašská madona“ českého malíře Adolfa Liebschera (1857-1919), jehož kopie je umístěna v kapli na Radhošti. Součástí areálu je fara s hospodářskou budovou a vstupní bránou. Kostel se nachází na hraně ostrohu nad říčkou Lomnou.

Morový Sloup Panny Marie

     Je umístěn v dolní části náměstí. Literaturou je zřejmě nesprávně datován do roku 1686 (na podstavci je uvedeno u nápisu datum 6. 5. 1692). Barokní pískovcový sloup na třech stupních hranolového podstavce se zlacenou sochou Panny Marie s Ježíškem je situován do dolní západní části náměstí. Socha Panny Marie spočívá na plintu neseném čtyřmi postavami andělů. Madona na srpku měsíce s atributy žezla, koruny a kruhem hvězd drží na levé ruce Ježíška s jablkem. Paprsčitý nimbus dítěte, svatozář Mariina, váza, prstence a pásky sloupu, křídla andělů a žezlo jsou zlacené. Mariánský sloup se zlidovělou sochou P. Marie a originálním pojetím andělských trůnů nechal postavit místní farář Jakub Valentin Palička, což dokládá dedikační nápis na zadní straně soklu. Celý nápis: „S STATV. SWM / WLASTNIM. / NAKLADEM / WISTAWITI / A TO ZA DWOGI / CZTIHODNÉ/HO DNE HO K/NEZE. / IACVBA / WALENTN/A. PALICZKI. F/ARARZE. FRA/NKS:W ROK/V 1692 DNEI / 6.MAY BV/“.

Kamenný kříž

     U horního kostela barokní pískovcový kříž z roku 1753 osazený na tvarovaném soklu. Boční strany jsou přizdobeny a obdélníková litinová tabulka s delším textem připomínající sv. misii roku 1869. Korpus Krista je zpracován ve vysokém reliéfu. Tvář je jemně modelovaná, anatomie dobře zvládnutá. Pod křížem stojí P. Maria s hlavou zvrácenou nazad hledí vzhůru. Na podstavci je nápis: “Pane! / V Tebe věřím, / v Tebe doufám, / Tebe miluji/“. Boční strany jsou s dalšími motivy, na zadní straně je datace 1753 a litinová tabulka s textem. Jedná se o práci dobré dobové úrovně.

Socha Panny Marie

     Původně raně barokní pískovcová socha v podživotní velikosti, stojící na vysokém dvojdílném podstavci. Znázorňuje Pannu Marii s dítětem na levé ruce. Na čelní straně je nápis: "O, Maria, pomocnice křesťanů, oroduj za nás". Na pravé boční straně text : "Sochu tuto postaviL.P. 1666 Jiří Michna, obnovena r. 1778 a 1866 ". Na levé boční straně nápis: "L.P. 1936 Socha P. Marie nákladem dobrodinců pořízena nová podle vzoru staré a posvěcena 19. 7. 1936". Z původní sochařské práce z r. 1666 se nezachovalo nic. Kopodstavce pie i sochy, vzniklé v průběhu 18. - 20. stol. byly zřejmě jen volně inspirovány starší předlohou. Umístěna u horního kostela naproti muzeu.

Socha sv. Floriána

     Je instalována v horní východní části náměstí. Sv. Florián je patronem hasičů. Pískovcová barokní socha osazená na trojdílném hranolovém podstavci se základnou tří stupňů. Na spodní části postamentu je střední poměrně vysoký díl s volutovými křídly po stranách. Na čelní straně hranolového podstavce je obdélníková kartuš s dvanáctiřádkovým latinským nápisem, který je také na zadní straně. Tam je méně čitelný dedikační nápis v češtině s prosbou světci, aby „nas chraniti raczil od sskodneho ohnie“. Vedle českého nápisu je zde také latinský text, který, jak uvádí profesor Vladimír Plachý, je zcela unikátní svým letopisným anagramem v chronografu nápisu. Je běžné, že v latinských nápisech bývají zašifrovány letopočty. Jsou to římské číslice a písmena, které jsou v nápise zvýrazněny velikostí a barvou a jejich sečtením zjistíme datum vzniku dané památky. Výjimečnost frenštátského nápisu je v tom, že po sečtení všech římských číslic se dostaneme k číslu 3546, což je dvojnásobek roku 1773, kdy socha vznikla. Latinský nápis je navíc volným překladem českého nápisu, což je u starých nápisů neobvyklé. Latinský nápis sv. Floriána je (s výjimkou zvonů) jediným latinským nápisem ve Frenštátě p. R. a svým dvojnásobkem v chronogramu je unikátem nejen v našem městě, ale i v českých zemích. V současné době je latinský nápis z poloviny pozlacen.  Střední hranolový díl ukončuje profilovaná krycí deska, na které je nízký soklík. Na něm stojí nadživotní socha světce oděného v antikizující šat a zbroj římského vojáka. Světec má v pravé ruce praporec a v levé vědro a celková kompozice sochy naznačuje šroubovitý pohyb barokních plastik. Byla postavena z peněžní sbírky občanů za faráře Františka Gabriela Graffa. Socha je datována k roku 1773. Latinský nápis: IGNIS A LESVRA PRE CAMVERVT CVSTODIAS NOS ECCETIBI SVB DAT STATVAM PLEBS VNIVERSA SAN FLO: ORA PRO NOBIS SVBCRA TIT: FRAN:GRAFF PARO FRAN. Český nápis: K WIETSSY SLAWIE CTI A CHWALE SWATY FLORYANE OBIETVGE TOBIE OBECZ FRAKSSTATSKA TVTO STATVI ABYSI NAS CHRANITI RACZIL DO SSKODNEHO OHNIE. AN 1773.

Socha sv. Jana Nepomuckého

     Tato vrcholně barokní pískovcová socha je umístěna v horním cípu náměstí a je datována literaturou do roku 1717. Na ortogonálním stupni je osazen vysoký osmiboký odstupňovaný podstavec, ukončený profilovanou krycí deskou. Nadživotní figura světce v kanovnickém rouchu spočívá na shluku obláčků se dvěma andílčími hlavičkami a v pravé ruce svírá palmovou ratolest. Esovité prohnutí těla, vertikálně splývající drapérie, respektující tělesný objem a souměrná tvář s jemně modelovanými rysy ukazují na zkušeného sochaře, snad olomoucké školy.

Socha Panny Marie

     Je umístěna v Dolní ulici v místě zvaném „Na Šibenkách“. Původně raně barokní pískovcová socha v podživotní velikosti stojící vysokém dvojdílném podstavci. Znázorňuje Pannu Marii s dítětem v levé ruce. Na čelní straně je nápis: „O, Maria, pomocnice křesťanů, oroduj za nás“. Na pravé boční straně text: „Sochu tuto postavil L. P. 1666 Jiří Michna, obnovena r. 1778 a 1866“. Na levé boční straně nápis: „ L. P. 1936 Socha P. Marie nákladem dobrodinců pořízena nová podle vzoru staré a posvěcena 19. 7. 1936“. Z původní sochařské práce z r. 1866 se nezachovalo nic. Kopie podstavce i sochy, vzniklé v průběhu 18. – 20. stol. Byly zřejmě volně inspirovány starší předlohou.

Kříž se Sochou Panny Marie

     Tento tzv. Křenkův kříž je umístěn na Nivách.

Kříž Panny Marie

    Umístěn za viaduktem směrem k Horečkám na Papratné. Dal jej vybudovat Petr Polanský v roce 1900.

Kříž se sochou Panny Marie

     Tento je umístěn v zatáčce na půl cesty mezi Střelnicí a Žuchovem při pravé straně silnice do Kunčic p. O. Nechal jej postavit v roce 1858 Jiří Veselka. Také se mu říká „Jurův kříž“.

Kaple na Příčnici zvaná „U Donáta“

     V roce 1781 byla Janem Kopřivou postavena tato kaplička na ulici Příčnice.

Kaple na Marku

    Kaple sv. Marka byla postavena roku 1714 Evou Mackovou. Bývalé poutní místo naleznete nedaleko nad městem na vyvýšenině zvané Marek. Ve skupině lip je ukryta kaple a u ní plastika Panny Marie s dítětem. Z tohoto místa se nabízí panoramatický rozhled na věnec hor obklopující Frenštát s dominantním Radhoštěm.

Kaple sv. Rocha pod Markem

     Byla postavena farářem a děkanem - paterem Janem Břečkou v roce 1912 na farském lánu při cestě pod Markem. Malá kaplička byla zasvěcena sv. Rochovi, do které věnoval obraz sv. Rocha, patrona zedníků, stavitel Alfréd Parma.

Lurdská kaple sv. Marie

    Jedná se o stylizovanou jeskyni zapuštěnou do svahu.  Kapli na Horečkách dala v roce 1902 postavit vlastním nákladem manželka pana Bumbaly jako dík za navrácení zdraví. V roce 1931 byl panem Cholevou darován zvonek. Tradičně se zde koná o svátku sv. Ducha pouť. Kaple je otevřena od 1. května do poloviny října. Byla vysvěcena za velké účasti obyvatel frenštátským farářem F. J. Břečkou.

Boží muka

     Tyto stojí na hlavní cestě do Rožnova p. Radhoštěm za restaurací Siberie. Na třídílném hranolovém podstavci výšky asi dvou metrů spočívá přibližně 60 cm vysoký masivní kříž s pravoúhle zakončenými krátkými rameny, spodní břevno je dole rozšířeno. Na spodní části podstavce je datace „IM 1703“. Tato muka byla postavena na paměť neštovičního moru v roce 1713, kterému padlo za oběť 186 obyvatel města. V roce 2013 proběhla jeho rekonstrukce.

Boží muka

     Tyto stojí na cestě k Bordovicím blízko železniční trati. U cesty volně stojící kamenná boží muka. Na pískovcovém podstavci je osazena hranolová základna, ze které vyrůstá dřík tvaru čtyřbokého komolého jehlanu završený stříškou. Na čelní straně je mělká nika se zbytkem kovového rámečku, dříve prosklená. Dle historických záznamů byla boží muka postavena jako dík za odvrácení moru před koncem třicetileté války. Na čelní straně je uvedená datace k roku 1645, která může být druhotná.

Tyto stojí na cestě k Tiché. Dle historických záznamů byla boží muka postavena jako dík za odvrácení moru před koncem třicetileté války. Pravděpodobně postaveno v roce 1645. Datace částečně čitelná na přední straně 1646.