Pečetě a znaky města

Znak

     V červeném štítě sedí na zlatém stolci, stojícím na třech stříbrných stupních v patě štítu, sv. Martin z Toursu ve stříbrném šatě a s mitrou. Zlatou berlu drží v pravé ruce, levicí žehná. Na opěradlech stolce jsou dvě odvrácené stříbrné husy se zlatou zbrojí hledící k biskupovi. Legenda praví, že svatý Martin (asi 316 - 397 n. l.) byl původně římský voják, později misionář a biskup ve francouzském Toursu. Podle legendy světec nechtěl přijmout biskupskou hodnost a schoval se mezi husy. V křesťanské ikonografii je sv. Martin nejčastěji zobrazován jako voják, který se s žebrákem dělí o plášť.

Pečeť

     Pečetním symbolem a posléze i měšťanským znakem se stal sv. Martin Tourský, jemuž je zasvěcen zdejší římskokatolický farní kostel. Kdy se tak stalo, nelze s určitostí říci, protože otisky obecních pečetidel jsou doloženy až ze 17. století. Lze však předpokládat, že svůj vlastní pečetní typář užíval Frenštát přinejmenším od udělení významných obecních výsad olomouckým biskupem Stanislavem Pavlovským v roce 1584, neboť obdobná privilegia bývala často pro představitele obce stimulem pro pořízení nového pečetidla.

    První známý otisk frenštátské obecní pečeti se nachází na listině z 12. ledna 1619, jíž purkmistr Jan Sobota učinil nadání pro obecní špitál. V pečetním poli o průměru 33 mm je zobrazena sedící postava sv. Martina, vkomponovaná do architektury v podobě přístřešku tvořeného masivními sloupy s baňatými dříky a mohutnými podstavci, nahoře překlenutými obloukem s naznačeným členěním.

     Nejstarší známá pečetidla vzala za své pravděpodobně při vypálení a vydrancování Frenštátu uherskými oddíly v červnu 1680. Městečko si téhož roku pořídilo nové typáře - velký a malý. Typář velké pečeti, jenž se zachoval do dnešních dnů, má kulatou pečetidelní destičku o průměru 44 mm zhotovenou ze stříbra, původní držadlo je dnes ztraceno. V pečetním poli sedí na stolci, umístěném na třech stupních, sv. Martin v biskupském šatě s mitrou na hlavě, obě ruce spočívají na opěradlech křesla, pravice navíc přidržuje berli. Český opis zní: BISKVPSKEHO MESTECZKA FRANGSTATV . PECZET . 1680. Menší pečeť má průměr 27 mm, doložená otiskem z roku 1686. K další změně pečetidla došlo až v roce 1796 pravděpodobně se zřízením magistrátu. Jsou to dva rovnocenné typáře s drobnými změnami vůči původním s průměrem 37 mm. Další vzniklo na přelomu 18. a 19. st., je doloženo otiskem z roku 1820. Mělo průměr 18 mm. Poslední je z roku 1829.

     Podoba znaku prošla v minulosti mnoha úpravami.

Prapor

     Na červeném listu se nachází bílá postava sv. Martina z Toursu se žlutou berlou v pravici, sedící na žlutém stolci a žehnající levicí. Dvě odvrácené bílé husy stojí na opěradlech se žlutou zbrojí a hledí k biskupovi. Tři stupně pod stolcem jsou bílé. Poměr šířky k délce je 2:3.